Dějiny jako výmluva: Jak ruská státní média ospravedlňují válku

Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.

George Orwell

"Denacifikace" Ukrajiny a světa

Tato strategie se používala již dlouho před zahájením rozsáhlé invaze; nicméně specifický výklad dějin zaujal ústřední místo v prohlášení Vladimira Putina z 24. února 2022, v němž označil "denacifikaci" Ukrajiny za jeden z cílů své války. Přestože v ruštině slovo "denacifikace" zní neobratně, myšlenka zbavit Ukrajinu nacistů nebyla v ruských státních médiích nová. Od událostí na Ukrajině v letech 2013 a 2014 se ruská vláda snažila zaměřit pozornost na to, co považuje za glorifikaci tzv.nacistických kolaborantů, jako byl Stepan Bandera a Ukrajinská povstalecká armáda, což Vladimir Putin ve svém prohlášení také použil.

Navzdory složité historii této části Evropy a ještě složitějším vztahům mezi místními obyvateli a německými okupačními silami, dává ruská státní propaganda přednost zjednodušenému přístupu a všechny, kdo kolaboroval s nacisty, označuje za fašisty, kteří se postavili proti Sovětskému svazu. Toto zjednodušení přesahuje Ukrajinu a vztahuje se i na klíčovou historickou událost v očích ruské vlády – druhou světovou válku nebo “Velkou vlasteneckou válku”, jak se jí v Rusku říká.

Den vítězství

Den vítězství se dnes v Rusku slaví jako jeden z nejdůležitějších svátků z hlediska vynaložených zdrojů. Zatímco v Evropě a Spojených státech se konec války slaví 8.května, v Rusku ho slaví 9.května. To proto, že když nacistické Německo podepsalo v Berlíně 8. května kapitulaci se spojenci, v Moskvě již bylo 9.května. Nebyl to však vždy den pompézních oslav. V Sovětském svazu se přehlídky na Rudém náměstí pořádaly pouze v jubilejních letech, jelikož v sovětské historii mnohem důležitější roli hrály další dva svátky – výročí říjnové revoluce 7.listopadu a Svátek práce 1.května. Teprve v roce 2000 získal Den vítězství status, který má nyní, s vojenskými přehlídkami a dalšími slavnostmi po celé zemi.

Politika připomenutí druhé světové války a oslavy Dne vítězství zároveň slouží ruské vládě jako argument ve snaze využít tuto událost ke zdůraznění role Ruska ve světě a jeho jedinečné cestě. Jako důkaz ruská státní média často vypráví příběhy o tom, jak evropské země omezují oslavy Dne vítězství, odstraňují pomníky sovětským vojákům nebo mají podle ruských médií příliš málo vzpomínkových akcí. Ruská státní média věnují tomuto svátku zvláštní pozornost v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině, aby svým divákům ukázala, že Evropa zapomněla na roli Sovětského svazu ve válce a nyní podporuje fašismus.

Jak je to relevantní teď?

Média tohoto typu staví ruskou vládu a obyvatelstvo do pozice strážců pravdy o válce a o roli sovětského lidu ve vítězství nad nacistickým Německem. Součástí této role je odtajnění vybraných archivních dokumentů. Jak bylo zdůrazněno v jedné reportáži, zveřejnění podobných dokumentů má za cíl “postavit se proti falzifikaci a zachovat památku na Velkou vlasteneckou válku, hrdinský odkaz našeho národu a jeho rozhodující roli ve vítězství nad nacismem”.

Tím, že ruská státní média využívají oficiální narativ k označení sovětského (a nyní ruského) národa za vítěze, vytvářejí přímou spojitost mezi vojáky Rudé armády, kteří pochodovali Evropou v letech 1943-1945, a vojáky ruské armády, kteří v roce 2022 vtrhli na Ukrajinu a nyní v této válce bojují. Při zaostření pozornosti na “denacifikaci” Ukrajiny, zprávy předcházející 9.května, ukazovaly ruské vojáky na Ukrajině mluvit o tom, jak navazují na své dědečky a pradědečky, protože také “osvobozují Ukrajinu od fašismu”. V dalším rozhovoru vystupoval voják, který tvrdil, že má tři tituly a před válkou pracoval jako učitel dějepisu. Při pohybu po frontové linii vypráví o svém dědečkovi, který bojoval ve stejné oblasti Ukrajiny, kde on bojuje dnes. S odkazem na roli USA při zásobování Sovětského svazu uvádí, že “to bylo v době, kdy Amerika pomáhala bojovat proti nacistům, a ne na jejich straně jako teď”.

Výhodou tohoto narativu je jeho jednoduchost, kterou ruská státní média využívají k ospravedlnění války. Díky informačnímu monopolu mohou státní média v Rusku konstruovat svou verzi dějin, aniž by očekávala, že běžný divák bude provádět vlastní výzkum a ověřovat si informace. Čelit tomuto vyprávění je těžké, protože každý, kdo to udělá, může být snadno označen za sympatizanta nacismu.